Usmívej se! Zítra bude hůř a pozítří už třeba vůbec nebude!

Červenec 2011

24.7.

24. července 2011 v 13:36 | Miki |  Deník
Dneska odjíždíme až v 20:00, myslím. Koukala jsem se na předpověď počasí, má být zataženo :-(, takže opálená nepřijedu. Po dovolené je to už jenom týden do té pitomé operace. Nechci tam. Budou mě vážit a měřit. Jsem nerada, když někdo o mě ví tak citlivé údaje.
Na druhou stranu vím, že je nejdůležitější to, jaký je člověk uvnitř. Kdo ví, jak se budu cítit až dosáhnu svého cíle. Bude mi to stačit? To je asi moje největší obava.
Začaly mě bolet dva zuby. Snad to přejde. Často, když si po sobě tyhle články čtu, nemůžu uvěřit, že jsem to napsala opravdu já. Tohle jsem já. Jak neskutečné.
Často mě štve, že jsem příliš uzavřená. Snažila jsem se poslední dobou lidem otevřít, ale po několika zklamáních jsem to vzdala. Existuje málo lidí, kterým plně důvěřuju a kterým se nebojím "odhalit". Sice nemám žádná tajemství, ale mám pocit, že před ostatními jsem jiná. Nechodím na žádné akce, i když bych chtěla. Někdy jsem mezi ostatními tak šťastná, ale jindy mám pocit naprosté opuštěnosti. Nemám žádné příležitosti potkat toho "pravého". Nechci sedět v koutě.
Za T. jsem strašně vděčná. S ní ( a ještě s mamčou) mi mlčení nepřipadá trapné :-). Jsem vděčná za tohohle človíčka.
Nevím, co mě to popadlo. Prostě jsem napsala, co cítím. Někdy je fajn se vypsat.

23.7.

23. července 2011 v 21:51 | Miki |  Deník
Zvážila jsem se :-(. Přibrala jsem tam celé 3 kila! Naštěstí se mi podařilo zdravě za tenhle týden dát zase jedno kilo dolů :-), aspoň něco. Zítra odjíždím na týden do Chorvatska. Poprvé. Zatím jsem byla v Řecku, Itálii, Bulharsku a Polsku. Ostatními zeměmi většinou jenom projíždím. Těším se. Jenom mě mrzí ta váha :-(. 53 kilo. Před rokem bych jásala, ale teď?! Když už jsem měla i 50 ? Doufám, že během dovolené se ovládnu a aspoň kilo zase zmizí. Do konce prázdnin by to těch 50 nebo 51 být mohlo. Opravdu se budu snažit. Když jsem se snažila předtím, šlo to. Půjde to zas. Je to hrozné, ale když jsem viděla to pěkné číslo 50, přišla jsem si mnohem sebevědomější, spokojenější. Měla jsem zkrátka ze sebe lepší pocit. Ale ani teď to není zlé :-).
Tenhle týden byl ve znamení takového nic nedělání. Mrzí mě, že jsem ten čas nevyužila lépe...
Pro ukázku pár mých posledních jídeláků...

18.7.

18. července 2011 v 13:26 | Miki |  Deník
Ahoj děčátka :-),
jsem tak ráda, že jsem doma. Ani nemůžu vyjádřit, jak jsem šťastná! U tety...ano, zažila jsem velké zklamání. Jsou úplně jiní než moje milovaná rodinka. Nikdy bych neměnila ten luxus, co tam mají za to, co mám. Až tam mi došlo, že se můžu považovat za jedny z nejšťastnějších lidí na světě. Celé srdíčko jsem si vylila u mamči. Nebudu tady o nich nic psát...snad jen to, že přes majetek nevidí, že jako rodina jsou úplně v háji. Sakra, k čemu mi byla trouba za 90 000 ? Foťák za 50 000 ? Kávovar za 50 000 ? Malé bedničky za 25 000 ? Jenom hadi pro dekoraci, jeden za 10 000 ? Jenom značkové hadry? A samé takové nejdražší věci? K čemu ?! Oni mají v pokoji každý svoji televizi. Každý si zaleze do toho svého kamrlíku...

9.7.

9. července 2011 v 15:27 | Miki |  Deník
Ahoj fešule :-),
poslední dny jsem opět sama se sebou spokojená. Smířila jsem se s tím, že těch 50 kilo mít nebudu. Je to jen číslo! Jsem jaká jsem. Jasně, mohlo by být i líp. Nebudu se pořád úpínat na svou váhu. Jde o to, jak vypadám. Jídelák jsem dodržela :-). Bylo to pro mě opravdu těžké, ty první dny, ale jsem ráda, že jsem se překonala.
Zítra jedu do Prahy. Už je to tady. Na celý týden! Zkoušela jsem si fůru oblečení, i to, co jsem si nikdy nevzala, protože jsem se v něm předtím necítila a teď? Jsem v něm spokojená. No, já jsem těch 6 kilo vlastně zhubla jen tím, že jsem začala chodit do školy pěšky (0,5 hoďky tam a 0,5 hoďky zase zpátky.) Nedělala jsem pro to jinak už vůbec nic. Tu změnu jsem na sobě nepostřehla. Tak moc jsem si přála být o něco lehčí a když to tu bylo, já to neviděla. Uvidět změnu mi pomohla právě váha. Já jsem tomu číslu tehdy nevěřila. Ale když už to, že jsem pěkná, slyším ze všech stran, přestáván se užírat. Už nejdu jen za číslem. Jdu za tím, že záleží především na mém pocitu, radách druhých. Jde o to být zdravě hubený, štíhlý. Za tím cílem zhubnout nesmí jít člověk na úkor zdraví. Nikdy.

7.7.

7. července 2011 v 8:28 | Miki |  Deník
Ahoj holky,
pokazila jsem, co se dalo. Minulý týden jsem jedla opravdu hodně :-(, sice samá zdravá jídla, ale opravdu velké množství. Výsledek je zřejmý :-(. Už v neděli jsem v Praze a já to měsíční zdravé stravování takhle pokazím. Stalo se. Ten čas už nevrátím. Tenhle týden jsem na sebe zatím docela tvrdá. A mám taky plán. Kilo nebo půl by snad dolů jít mohlo. Vím, nezdravě :-(, ale je to snad naposled, co tohle dělám.
Prázniny jsou zatím super. Na chalupě :-), pak Praha, Chorvatsko...a pak ta hnusná operace. Zatím se na ni snažím nemyslet.
Dneska jdu kupovat plavky...jak já to nenávidím. A možná i na něco dalšího, příjemného, překecám mamču :-D.
A jak si užíváte prázdniny vy? Hned se na vás půjdu kuknout.
Popravdě, když teď jím méně, cítím se slabší. Lákalo mě týden nejíst, ale vím, že to není správné. Už to, jak jím teď není dobré řešení :-(-
Týdenní plán: